en f

Novinka

NA KÁVĚ S OBCHODNÍM PARTNEREM: Hospodařit v dnešní době bez dotací? To nelze, říká Jan Jadrníček

07/01/2022

V příštím roce oslaví Valašské ZOD, družstvo Zašová třicáté jubileum a společně s ním se chystá na největší investici za dobu existence; výstavbu nové farmy. V čele družstva stojí JAN JADRNÍČEK, předseda představenstva, který se může chlubit pěti vítězstvími v soutěži Zemědělec roku ve Zlínském kraji a jedenkrát Zemědělec roku v kategorii chovatel v České republice. S družstvem Zašová spolupracuje společnost LUKROM od úplného začátku, a nejen o tomto partnerství jsme si v obsáhlém rozhovoru povídali.


Pane Jadrníčku, tolik ocenění za Vaši práci, to už je pořádná motivace do další práce, že?

Vzhledem ke způsobu hodnocení soutěže Zemědělec roku, kdy rozhodují ekonomické ukazatele a opravdu se tam jednoznačně jedná o hodnocení daného podniku z pohledu jeho finančního zdraví, tak si myslíme, že to je soutěž, která není ovlivněna žádnými vnějšími vlivy. Mám na mysli nějakým pocitem nebo něčím podobným. Je to ryze ekonomicky spočítáno a vyhodnocuje se to dle určitého indexu, takže je to jakýmsi důkazem dobrého finančního postavení daného podniku. Chci však zdůraznit, že tato ocenění chápu jako výsledek práce všech zaměstnanců družstva.

Prozraďte pro osvěžení, co živí Valašské ZOD, družstvo Zašová?

Jednoznačně je to chov holštýnského skotu, tedy krav (610–630 v průměru), a k tomu navazující kategorie mladého skotu. Pro družstvo jsou rozhodujícím příjmem tržby za mléko, které tvoří téměř 75 % všech příjmů.

Kam mléko dodáváte a jaká je denní dodávka?

Celou naši téměř třicetiletou historii (příští rok 30 let) prodáváme do valašskomeziříčské mlékárny. Jedná se o privátní mlékárnu vzdálenou od nás nějakých 5 kilometrů. My jsme prakticky její největší dodavatel. Téměř 25 % denního zpracování mléka je z našeho podniku.

Co dalšího podnik prodává?

Samozřejmě jsme klasické zemědělské družstvo, takže jsou to komodity rostlinné výroby, kdy většina rostlinné výroby je proto, aby zajistila krmení pro náš skot. Mimo to děláme trávy na semeno, to je takové specifikum Valašska. Dále je to řepka, obiloviny, kukuřice z větší části na siláž, někdy ji prodáváme i na zrno. Všechny přebytky prodáváme firmě LUKROM.

Kdy začala Vaše spolupráce se společností LUKROM?

To je dlouhá historie. Známe se téměř od vzniku našeho podniku, resp. já jsem pracoval v zemědělském podniku Zašová, jehož jsme pokračovatelé, nejsme přímí nástupci. Pana Červenku (majitel holdingu LUKROM) znám od počátku LUKROMU, kdy oni právě přes valašskomeziříčský výkup v té době podnikání také rozjížděli. Ty začátky byly zajímavé.

Máte nějakou osobní vzpomínku?

Ano. V počátcích jsme peníze v určitém období neměli a já jel za panem majitelem Zdeňkem Červenkou a říkal mu, že dlužíme několik milionů, ale bude úroda atd. On celkem velkoryse řekl: „Až to bude, tak nám to zaplatíte a bude to v pořádku.“ Dnes s takovou radostí dodávám, že občas se to garde otočí, že my dodáme zboží a říkáme, že až budete mít, tak nám to zaplatíte. Na tyhle věci se nezapomíná, byla to těžká doba a tenkrát, když někdo byl ochoten počkat se zaplacením 2–3 měsíce, tak to bylo hodně důležité.

Jak je tomu dnes?

Dneska nám banky peníze samy nutí, ale v té době sehnat financování přes banky, kdy zemědělci byli hodnoceni jako problémoví klienti, to bylo složité. S LUKROMEM mám tedy dobré vzpomínky hned na začátek. Ta spolupráce je velmi úzká, veškeré přebytky a tržní komodity řešíme přes LUKROM mimo trávy na semeno, to je taková specifická záležitost. Stejně tak v minulosti jsme LUKROMU pronajímali drůbeží haly, kde byl odchov brojlerů. Dále co se týče chemie, osiv… vše přes LUKROM.

Včetně nákupu zemědělských strojů, že?

Ano, z LUKROMU máme všechny stroje značky John Deer – je jich sedm. Ještě k tomu připomenu technologie živočišné výroby. Řešili jsme dojírnu, identifikaci, výstavbu skladu ve Stříteži atd.

Máte rozjednanou nějakou další spolupráci?

Máme. V rámci zmíněné nové výstavby se LUKROM uchází jako možný dodavatel.

Můžete více přiblížit tento projekt?

Jedná se o výstavbu nové farmy zde v Zašové. Dvě stáje, dojírna, kejdové jímky a příslušenství, a i nové silážní žlaby. Požádali jsme v Programu rozvoje venkova o dotaci na tuto akci a uspěli jsme.

Kolik farma pojme skotu?

Přes 600 kusů dojného skotu. Tato investice výrazně překročí sto milionů korun. Taková investice tady zatím nebyla a asi ani dlouho nebude.

 

Pane Jadrníčku, jste předsedou představenstva tohoto družstva osmadvacet let. Které období byste označil za nejtěžší a naopak?

Těžké je to pořád, ale nejtěžší byly začátky, kdy jsme byli opravdu zadlužení. Měli jsme hodně úvěrů, rekonstruovali jsme stáje, museli jsme splácet. Byly doby, kdy jsme opravdu počítali každou korunu. Přesto v celé historii družstva se nikdy nestalo, že by výplaty nebyly vyplaceny v termínu, ve kterém mají být. Na to jsme docela hrdí. Za celou historii navíc družstvo skončilo jen jeden rok ve ztrátě, jinak byl výsledek vždy ziskový. To je pro nás taky příjemná záležitost.

Do čeho váš podnik investuje nejvíce?

Už někdy před dvaceti lety jsme dělali rekonstrukci stájí, takže pořád je to to mléko a navazující obory, mimo dojné krávy máme i masné stádo. Nyní chystáme již zmíněnou velkou investici, která nám umožní mít krávy na jednom místě, pro příští rok, kdy předpokládáme novou výstavbu ustájení pro cca 520–550 dojnic. Teď je máme ve dvou stájích v Zašové a ve Stříteži. Pokud jsme u té investice do strojů, tak samozřejmě je to obměna vozového parku. Kromě traktorů John Deere máme i dva JCB Fastrac, a to opět přes LUKROM. Máme celkem velmi dobré vybavení, ale vývoj jde rychle dopředu, a tak je nutné včas reagovat.

Co říkáte na názor, že bez dotací by zemědělství nefungovalo?

V dnešní době hospodařit v zemědělství bez dotací nelze. Myslím si, že je to záležitost sociálního smíru. Svůj názor mám takový, zrušme dotace v celé Evropě a my budeme jenom rádi. Myslím si, že jsme konkurenceschopní. Když jsme před těmi třiceti lety začínali, tak užitkovostí jsme byli někde na devatenáctém místě (mluvím o holštýnském skotu). V současné době je Česká republika na třetím místě v Evropě a v desítce na světě v užitkovosti holštýnského skotu. Ten progres je obrovský (a nejde jen o chov skotu), vůbec bychom se nebáli konkurence, pokud by to bylo všude. Dobře víme, že dotace jsou v dnešní době nejen ty přímé evropské, ale i dotace skryté. Ať už je to v Německu, v Rakousku, vlastně i Polsku. V dané situaci, kdyby u nás nebyly dotace, tak nelze konkurovat.

Jak byste zhodnotil podporu zemědělců, myslíte, že je dostatečná?

Peněz není nikdy dost. Upřímně, my jsme někdy trochu rebelové a říkáme si, že ty dotace jsou odpovídající. Určitě by mohly být vyšší, ale je to u některých podniků o přežívání. Svědčí o tom i fakt, že v České republice prakticky nekrachují zemědělské podniky, ani v Evropě moc ne. Třeba taková Amerika; tam se běžně stává, že desítky farem zkrachují, ale přebírají to jiní a lepší.

 

 

Jak důležitou roli hrají ve vašem družstvu zaměstnanci?

Lidé jsou prakticky to nejdůležitější a dobří lidé jsou opravdu vzácní. V současné době nebo už dlouhodobě se počet zaměstnanců pohybuje okolo 55 lidí v celém podniku. Je to dáno i tím, že máme výraznou živočišnou výrobu, kde je potřeba víc pracovních sil. Jen pro doplnění obhospodařujeme cca 1500 hektarů zemědělské půdy. V posledních letech začínáme mít problém s pracovní sílou v živočišné výrobě. Mechanizaci máme stabilizovanou, ale u té živočišné i vzhledem k tomu, že je to práce 365 dní v roce, tak tam začínáme mít problémy. Zatím nevyužíváme cizí zaměstnance, ale v poslední době už přemýšlíme, že tento problém budeme muset řešit tímto způsobem.

Spolupracujete i se studenty. Jak vidíte mladé zemědělce tehdy a nyní?

Družstvo spolupracuje jako školní závod se zemědělskou školou v Rožnově. Situace se především v posledních pěti letech výrazně mění. Začínáme mít pocit, že ta štědrá ruka našich zákonodárců v ČR je taková, že prakticky se málem pracovat nevyplatí. V rámci kraje máme v zemědělství nadprůměrné mzdy, tak pořád to nemůže konkurovat státní správě a dalším. Problém to určitě je, ale někdy se mi zdá, že už to není ani tak problém peněz. Ač se finanční ohodnocení dává na první místo, tak lidé chtějí volný čas a párkrát se nám stalo, že nám lidé odešli i za cenu, že budou mít míň peněz, ale více volného času.

Máte v rodině nástupce?

Ne, to se nám na rozdíl od vašeho pana majitele (Zdeněk Červenka, pozn. redakce) nedaří. My jsme zemědělské družstvo, takže je to trochu jinak nastaveno. Syn pracuje v odlišném oboru a děti od druhého pana kolegy, který po mně bude funkci přebírat, jsou ještě ve škole, tak tam se ještě uvidí.

Valašské ZOD, družstvo Zašová oslaví v letošním roce 30 let. Co byste si popřáli?

Je to už výročí. Bezpochyby budeme chystat akci. V minulosti jsme dělali dny otevřených dveří a v souvislosti s jubileem budeme vyhodnocovat i naše zaměstnance, vybrané odměníme. Bude zahájena plánovaná výstavba farmy, což bude na výročí takový bonbónek, který nám přidá hodně starostí a hodně času.

nahoru