en f

Novinka

Tuhý mráz krávám nevadí, hůře snáší vysoké letní teploty. Ta se podepisuje i na poklesu dojivosti

25/03/2021

Jaro už vystřídalo zimu, kolegové z prvovýroby už vyjeli s technikou na pole a zvířata se těší ze slunečných dní. Co vlastně hospodářským zvířata snáší líp? Kupodivu tuhé mrazy skotu nevadí. Jak nám potvrdili naši chovatelé z LUKROMU, je však potřeba jim udělat vhodné podmínky.

 

Dokonce i malá telata přečkávají silné mrazy bez problémů ve venkovních boudách. Musí však mít dobře nastláno suchou slámou, dostat pravidelně své teplé mléko a mít možnost ho zapít vodou.

Tyto principy obecně platí i u ostatních kategorií skotu - kvalitní podestýlka, žádný průvan, čistý a suchý stájový vzduch, dostatek krmení a přístup k vodě. To se vše dá bez větších problémů zajistit; proti průvanu instalovat sítě nebo plachty, okamžitě za sebou (a za technikou) zavírat vrata, přitom ale dostatečně větrat, udržovat v suchu lehací boxy, vyhřívat napáječky a napájecí žlaby, přidat o něco  krmení.

 


„V zimním období máme zapnuté vyhřívání napáječek. Pokud by byla voda příliš studená snížil by se její příjem a došlo by k poklesu dojivosti. Rozvody vody jsou izolované a obaleny topným kabelem, aby nezamrzly,“
vedoucí živočišné výrovy Lukáš Herger, který se stará o dojné krávy v podniku Agroječmínek. Podle něj při velkých dlouhodobých mrazech může dojít k poklesu dojivosti – zmrzlé krmivo. „Krávy ale mají raději chladné počasí. Krátkodobé silné mrazy jim nevadí,“ dodává.

Hůře, než krávy snáší nízké teploty lidé a technika. Při dlouhodobých mrazech většinou zamrzají lopaty na odkliz kejdy a namrzají výkaly na roštech. „Dále mohou zmrznout některá krmiva: cukrovarské řízky při dlouhodobých mrazech krmit nelze (letos ale moc dlouho nemrzlo), někdy ztuhne melasa. Péče je však v průběhu roku víceméně stejná. Naopak v létě se musí krávy chladit. V celé stáji máme ventilátory, v čekárně na dojírnu a na odchodu z dojírny mlžení(sprchy). Letní období je většinou pro krávy mnohem horší než zima,“ přiznává Lukáš Herger, který se v Agroječmínku stará o celkem 1710 kusů dobytka.


Užitkovost v loňském roce v červnu a červenci se pohybovala v rozmezí 36-38 l nadojenou krávu/den. V srpnu došlo k poklesu na 32 -34 l ks/den. „V současné době dojíme 35-36l/ks/den. Přes léto vlivem teplotního stresu dochází k poklesu dojivosti a zhoršuje se i zabřezávání krav, v zimních měsících se pohybovalo na úrovni 40-45%, v letním období 30-32%. Obecně se dá říct, že v posledních letech nám větší problémy působí vysoké letní teploty a s tím spojený teplotní stres. Krátkodobé mrazy nám nevadí,“ přiznává Lukáš Herger.


Hlavní středisko chovu masných krav má LUKROM v Bystřici pod Lopeníkem a nesmíme zapomenout ani na farmu v Bánově. I tam LUKROM chová krávy bez tržní produkce mléka. Ty jsou oproti těm „agroječmínským“ zvyklé na celoroční pobyt venku, a to i v mrazech.

„My chováme intenzivnější plemena charolais a simentál, pro která je lepší mít možnost pobytu ve stáji. K tomu využíváme adaptované stáje otevřené, kde teplota je skoro stejná jako venku, ale je zde řádně nastláno, aby zvláště telata měla sucho při ležení. Zvířata chodí celodenně venku po zpevněné ploše farmy, ale mohou si zajít do nastlaných přístřešků lehnout,“ uvádí šéf masného stáda v Bystřici pod Lopeníkem a v Bánově Martin Soviš.

 

 
Jak již bylo řečeno, mrazy dospělým kravám vůbec nevadí, jen u nově narozených telátek je důležité, aby měly dostatek suché podestýlky a matky je dobře olízaly po porodu, čímž dojde k jejich osušení a prokrvení. Důležité je také včasné napití od matky, protože mlezivo je zdrojem energie a také dojde k zahřátí telete.

Samotné budovy pro skot zateplené nejsou, důležitý je však ohřev vody do napáječek, což je na farmě v Bánově provedeno topným kabelem. „Já osobně mám raději mrazivou zimu, protože dojde k omezení patogenů mrazem a podestýlka je více suchá, protože exkrementy zmrznou. Nejhorší je, zvláště pro telata, když dochází k velkému kolísání teplot a je ještě hodně vysoká vlhkost vzduchu, to působí velmi negativně na zhoršení respiračních problémů u telat. Také je všude hodně nepříjemného marastu z hnoje,“ doplňuje Martin Soviš.

Jak to vypadá na našich farmách? Mrkněte do videa

OBJEVTE FARMY LUKROMU

nahoru